Stanovisko APAA k Návrhu věcného záměru zákona o lobbingu

STANOVISKO

Asociace Public Affairs Agentur České republiky

k Návrhu věcného záměru zákona o lobbingu

Praha, 8. 8. 2017

Členové Asociace Public Affairs Agentur, o. s. (APAA) oceňují snahy Úřadu vlády a ministra pro legislativu posílit transparentnost rozhodovacích mechanismů v České republice. V posledních pěti letech existence APPA i dříve jsme se jako jednotlivci i jako společnosti s dlouholetou praxí na českém trhu podíleli na diskusi k regulaci lobbingu, do níž jsme přispěli řadou odborných pohledů a především praktickou zkušeností s lobbingem a prosazováním zájmů soukromého sektoru ve vztahu k veřejné moci. Přispět k očištění pojmu „lobbing“ od dezinterpretací, je v našem vlastním zájmu a právě ustavení APAA i spolupráce např. s organizací Transparency International byly kroky v tomto směru.
K předkládanému materiálu uplatňujeme následující připomínky:

1. Zásadní připomínky:

– Z hlediska regulace lobbingu je nepřijatelné, aby došlo k regulaci výhradně agenturního lobbingu („…osoba, která za úplatu na základě smlouvy vykonává lobbing v zájmu třetí osoby“) bez toho, že by pod regulaci spadli tzv. in-house lobbisté firem, nevládních organizací (nejrůznějších právních forem z.s., z.ú., o.p.s. apod.), PR agentur, advokátních či dalších poradenských firem. Taková úprava by byla zjevně diskriminační, v Evropě zcela ojedinělá (viz v textu uváděné odkazy na praxe z jiných zemí) a v praxi navíc zcela neúčinná.

– Podporujeme co nejširší definici lobbingu – „lobbing jako komunikace vykonávaná za účelem ovlivnění veřejného rozhodování“. Z hlediska účinku lobbistické činnosti na veřejné rozhodování není podstatné, zda se lobbing odehrává za odměnu či bezplatně.

– Vymezení lobbovaných osob by mělo obsahovat i představitele veřejné správy a samosprávy i vyšší státní úředníky ve služebním poměru. Poslanci a senátoři jsou často navíc obecními či krajskými zastupiteli, radními, starosty či hejtmany, čímž by z definice lobbovaných vypadli. Za zcestné považujeme zahrnutí „osob blízkých veřejných funkcionářů“ (str. 35 a 36).

– Nesouhlasíme s jednostranným uložením povinností pouze lobbistům a celkové vynechání povinností pro lobbované. Žádná efektivní regulace nefunguje bez možnosti kontroly. Cíle uvedené v části 1.5 (strana 17) nebude možné v žádném případě naplnit ani se jim přiblížit při schválení takto koncipovaného materiálu.

– Nesouhlasíme s povinností reportovat konkrétních fyzické schůzky, ať již v jakékoli frekvenci. Ačkoli bylo několikráte deklarováno ustoupení od definice lobbingu na základě tzv. lobbistického kontaktu, návrh opět ukládá lobbistům povinnost schůzky státu vykazovat („reportovat o uskutečněných schůzkách, budou uváděny informace o datu a místu uskutečněné schůzky a předmětu lobbingu“). To je v přímém rozporu s logikou návrhu zákona a s požadavkem na zřízení registru lobbistů, nikoli registru jednání.

2. Ostatní připomínky:

– Věcný záměr nijak podrobně nespecifikuje, jaký orgán a jakým způsobem by naplňování podmínek registrace kontroloval.

– Motivační opatření uvedená v materiálu jsou zcela nedostatečná a nepovedou k tomu, aby se nevyplatilo vyhnout se registraci pro drtivou většinu povinných subjektů.

3. Doporučení:

– Registrovaní lobbisté by měli získat následující práva:

1. plný vstup do objektů komor Parlamentu prostřednictvím vstupní karty (novela zákona o jednacím řádu),
2. právo účasti na veřejných schůzích výborů, komisí a podvýborů obou komor Parlamentu,
3. právo vystoupit s časově předem ohraničeným příspěvkem na jednání výboru, podvýboru nebo komise obou komor Parlamentu,
4. právo, aby stanovisko lobbisty k projednávanému návrhu zákona bylo předkladatelem právního předpisu v rámci vnějšího meziresortního připomínkového řízení povinně vypořádáno,
5. právo požadovat, aby stanovisko lobbisty bylo zveřejněno odkazem z internetových stránek orgánu veřejné moci,
6. oprávnění na plný vstup do systému eKLEP,

– Pokud jde o povinnosti a způsob jejich ukládání podnikatelským subjektům (lobbistům) odkazujeme především na principy smluvní volnosti a obchodního tajemství, které by měly být respektovány a zohledněny.