Stanovisko APAA k Návrhu zákona o lobbování (2021)

28. 11. 2021

Asociace Public Affairs agentur (APAA) byla založena v květnu 2012 a sdružuje přední v Česku působící firmy věnující se public affairs a lobbingu. Firmy zastoupené v asociaci jsou přesvědčeny o užitečnosti tohoto oboru a potřebě vysoké odbornosti a transparentnosti své činnosti. Společnosti sdružení v APAA jsou vázány Etickým kodexem, který je podmínkou členství v asociaci.

Stanovisko APAA k návrhu zákona o lobbování (sněmovní tisk 1) a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování (sněmovní tisk 2)

APAA oceňuje, že v návrhu je lobbing správně označován za standardní a nezbytnou součást demokratického rozhodovacího procesu. V návrhu zcela absentují povinnosti lobbovaných, veškerá zátěž regulace je přenesena na lobbisty. Oproti předchozímu vládnímu návrhu došlo k úplnému vypuštění všech povinností lobbovaných (zprávy lobbovaných). Ze zkušeností ze zahraničí se ukazuje, že funkční legislativní úprava lobbingu může fungovat jen tehdy, zahrne-li všechny subjekty. Jakýkoli odklon od tohoto principu (např. formou zavádění výjimek z lobbovaných a lobbistů) bude znamenat zpochybnění celého návrhu. Téměř absentují opatření, která by eliminovala či snížila motivaci vyhnout se registraci.

PŘIPOMÍNKY KE SNĚMOVNÍMU TISKU Č.1

Změnit název zákona na Zákon o transparentnosti
Zákon zavádí tzv. registr lobbistů a lobbovaných. Z mnoha diskuzí vedených v souvislosti s přípravou tohoto zákona, včetně například veřejné konzultace na půdě Úřadu vlády (12.4. 2017) apod. zazněla nechuť některých subjektů označit se za lobbisty. Domníváme se, že změna zákona na zákon o transparentnosti by nejenže eliminovala potřebu některých subjektů vymezit se proti používání slova “lobbing”, ale také by lépe postihla skutečný smysl zákona, kterým není regulovat jen lobbing, ale také zprůhlednit celý normotvorný proces.

Chybí zahrnutí lobbování v oblasti veřejných zakázek
V § 1 odst. 1 se doplňuje věta druhá, která zní: “Za lobbování se považuje rovněž příprava, projednávání a schvalování zadávací dokumentace veřejných zakázek na úrovni ústředních orgánů státní správy, krajů a obcí a jejich příspěvkových organizací či organizací, které jsou jimi zřizovány.”

Naprostá většina veřejně známých případů tzv. problematického lobbingu neměla souvislost s přípravou a schvalováním návrhů legislativních předpisů a již vůbec ne s přípravou strategických dokumentů, ale s problematikou přípravy veřejných zakázek. Tato oblast však v návrhu zcela absentuje, přestože jejich ovlivňování bývá obvykle s pojmem lobbování ve veřejném diskursu nejčastěji spojováno. V případě zahrnutí veřejných zakázek je rovněž nezbytné rozšířit okruh subjektů, kde lobbování probíhá, o úroveň krajů a obcí.

Podmínka soustavnosti představuje nekontrolovatelnou výjimku
V § 3 se vypouští slovo „soustavně“
Za prvé, i jednorázový lobbing je lobbingem. Zákon jasně nevymezuje žádnou hranici mezi nahodilým lobbingem a jeho „soustavnou“ variantou.
Za druhé, podmínka „soustavnosti“ představuje snadnou možnost, jak se regulaci pro povinné subjekty vyhnout, ať již tím, že každý lobbistický kontakt bude považovaný za samostatný, či používáním různých prostředníků.
Za třetí, z pohledu lobbovaného bude situace zcela nepřehledná, neboť o tom, zda má lobbistický kontakt evidovat a je tedy „soustavný“ se dozví jedině od lobbisty. Vystavuje se tak riziku postihu nenahlásí-li lobbistický kontakt, který pokládá nebo mu byl úmyslně prezentován jako nahodilý – přičemž se ukáže, že lobbistova činnost je soustavná.

Chybí zahrnutí krajů a obcí mezi lobbované
V § 4 se doplňují písmena q) až u), která zní: „q) člen zastupitelstva kraje“, „r) člen zastupitelstva obce“, „s) ředitel krajského úřadu“, „t) tajemník obecního úřadu“, „u) tajemník magistrátu“
Aby mohlo být lobbování v oblastech spojených s rozdělováním veřejných peněz efektivně zákonem kontrolováno, je nezbytné zahrnout mezi lobbované také členy zastupitelstev krajů a obcí a také ředitele krajských úřadů a tajemníky obecních úřadů a magistrátů statutárních měst.

Duplicita „lobbista“/“lobbující prostředník“
§ 8 se vypouští, ostatní paragrafy se přečíslují
V § 1, písm. b) se vypouští slovo „a lobbujících prostředníků“

V § 11 se vypouští odstavec 1, ostatní odstavce se přečíslují
V § 14 se vypouští , odstavec 1, ostatní odstavce se přečíslují
V § 14, odst. 2 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se slova „to platí obdobně pro lobbujícího prostředníka“
V § 14, odst. 3 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se slova „to platí obdobně pro lobbujícího prostředníka“
V § 17, odst. 2, písm. b) se za slovo „údaje“ vloží tečka a zbytek souvětí se vypouští
V § 17 se odstavec 4 vypouští, ostatní odstavce se přečíslují
Pojetí „lobbujícího prostředníka“ v § 8 je duplicitní s pojetím „lobbisty“ v § 3 písm. a).
Paragraf 3 předpokládá, že se lobbista zapíše do registru sám a nahlásí v zájmu koho lobbuje – může to být třetí osoba, tedy fyzická nebo právnická, která ale sama může i nemusí být lobbistou, což může být např. její klient, člen nebo zaměstnavatel. Naopak § 8 předpokládá, že lobbista (dle § 3, tedy fyzická nebo právnická osoba) do registru nahlašuje své zaměstnance či spolupracovníky – fyzické osoby, kteří však nejsou pokládáni za lobbisty, ale jen za „lobbující prostředníky“.

Nahrazení čtvrtletní povinnosti roční
V § 13 odst. 3 se “uplynulé kalendářní čtvrtletí” nahrazuje “uplynulý kalendářní rok”
V § 13 odst. 3, písm. a) se “uplynutí kalendářního čtvrtletí” nahrazuje “uplynutí kalendářního roku”
V § 13 odst. 5, písm. a) se “čtvrtletí” nahrazuje “roce”

Vzhledem k délce legislativního procesu i vysoké administrativní náročnosti pro lobbisty a lobbované je čtvrtletní periodicita podávání zpráv velmi zatěžující a excesivní vůči záměru zákona. Roční zpráva o činnosti je podmínkou zápisu např. v registru transparentnosti Evropské unie a není důvod, aby Česká republika kladla přísnější požadavky. Vysoká administrativní náročnost může opět odradit od registrace některé subjekty a zvýší se tak možnost obcházení zákona.

PŘIPOMÍNKY KE SNĚMOVNÍMU TISKU Č. 2

Motivační opatření k registraci
V Části druhé Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doplňuje bod 6, který zní:
“V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 3, který zní: “Součástí zápisu jsou stanoviska podaná lobbisty zapsanými do registru transparentnosti, předloží-li je výboru nejpozději v den jednání výboru. Každý lobbista má právo připojit jedno stanovisko ke každému bodu jednání.”
“V § 117 se doplňuje nový odst. 5, který zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování mají právo na vstup prostor Poslanecké sněmovny ve stejném rozsahu jako novináři – držitelé stálé akreditace. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis vydaný Kanceláří sněmovny.”

“Doporučuje se změnit Legislativní pravidla vlády usnesením vlády následovně:
V čl. 5, odst. 1 se doplňuje nové písmeno i., které zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování, požádají-li písemně orgán, který věcný záměr vypracoval o to, aby byli o věcných záměrech informováni.”
V návrhu se zrcadlí trvalý nedostatek všech doposud předložených návrhů na regulaci lobbingu v prostředí České republiky, které ukládají lobbistům povinnosti, nicméně jim nepřiznávají prakticky žádná práva. Vzhledem k tomu, že zákon zavádí významné skupině osob, která přichází do kontaktu se zákonodárci, omezení jejich doposud volného podnikání, doporučuje se proto zvážit rozšíření práv pro registrované lobbisty tak, aby byli motivováni k registraci.

Zpřístupnění podvýborů veřejnosti
V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doplňuje bod 9, který zní:
“V § 44, odst. 4 se slovo “neveřejné” mění na “veřejné”.
Není žádný důvod, aby bylo jednání podvýborů Poslanecké sněmovny, na rozdíl od jednání jejích výborů neveřejné. Podvýbory jsou významným prvkem netransparentnosti v rámci legislativního procesu. Stejně jako u jednání výborů by měla platit zásada, že jednání může být veřejnosti uzavřeno rozhodnutím podvýboru, nikoli jen z principu.

Kontakt:
[email protected]
Václav Nekvapil, 604 849 368